- Start: 29.3.2017 19:00
- End: 29.3.2017 20:30
3. večer z cyklu Pražské jaro klimatické spravedlnost: Globální antifosilní hnutí od Siouxů po německé domy na stromech
přinese tentokrát dvojici přednášek na téma „Lokální protesty, globální antifosilní hnutí“. O loňském boji siouxů proti ropovodům a dalších hnutích marginalizovaných komunit bude hovořit novinář Deníku Referendum Radek Kubala.
Publicistka a environmentalistka Kristina Klosová pak představí příběhy třech velkých antifosilních protestních okupací ve Francii, Británii a Německu.
Anotace:
Radek Kubala: Nejen Kmen Siouxů je statečný
Když v létě loňského roku dakotští Siouxové poprvé postavili protestní kemp proti stavbě ropovodu Dakota Acces, nikdo ještě netušil, jaký příběh v průběhu dalších měsíců napíší. Díky sérii přímých akcí a dobře zacílených protestů si jejich boj proti “černému hadovi“, který má procházet posvátnými místy amerických domorodců získal srdce milionů lidí po celém světě. Ani přes policejní represi a mrazivé teploty v zimních měsících Siouxové z rezervace Standing Rock nevzdali svůj zápas proti chamtivosti a ekologické destrukci. I díky tomu se jim v prosinci loňského roku podařilo přimět vládu prezidenta Baracka Obamy, aby stavbu zastavila. Nový prezident Donald Trump, který má na stavbě ropovodu vlastní finanční zájem, nicméně celý projekt obnovil. Příběh dakotských Siouxů je ukázkovým příkladem situace, kdy se ekologická problematika střetává s nerovnostmi panujícími po celém světě. Skupiny odsunuté na okraj, jejichž práva společnost často přehlíží, jsou nejčastějším terčem devastujících projektů pro životní prostředí. Projekty jako ropovod Dakota acces jsou motorem klimatických změn, které nejhůře dopadají na chudé a jinak marginalizované skupiny (ženy, lidi jiné než bílé barvy kůže). Siouxové z rezervace Standing rock nám ukazují, zač bojovat a jak žít.
Kristina Klosová: Kde se rodí globální antifosilní hnutí?
Tři různé země, tři komunity lidí, tři případy lokálního odporu proti fosilním palivům. ZAD, Grow Heathrow a Hambach Forst po léta přispívají k rozšíření anti-fosilního hnutí napříč Evropou. ZAD představuje nejrozsáhlejší obsazené území v Evropě, na kterém žije přes 200 lidí za účelem zabránění plánované stavby letiště v městě Nantes na západě Francie. Grow Heathrow je komunita bránící rozšíření letiště Heathrow v západním Londýně. Aktivisté z Hambach Forst se dennodenně staví proti těžbě lesa za účelem expanze dolu v těžební oblasti německého Porýní. Jak vypadá každodenní život aktivistů na plný úvazek? Jaké jsou motivace lidí plně přizpůsobit svůj životní styl boji za budoucnost bez fosilních paliv? Proč mají tato lokální hnutí globální význam? I na tyto otázky budeme hledat odpověď.
Informace k celému cyklu:
Pražské jaro klimatické spravedlnosti se odehrává během šesti středečních večerů od 15. března do 19. dubna. Vyvrcholí mobilizačním večerem na Klimakemp Limity jsme my 2017, v jehož průběhu dojde k první české masové akci občanské neposlušnosti proti těžbě a spalování hnědého uhlí.
Stále rychlejší oteplování a destabilizace klimatického systému planety je jednoznačně nejvážnější globální výzvou pro lidstvo. Co se ale myslí klimatickou spravedlností? Cyklus ji chce představit ve třech podobách:
1) Jako nový teoretický rámec umožňující rozumět změnám klimatu nejen jako existenční hrozbě, ale také jako nespravedlnosti, která nejhůře dopadá na ty, kteří nesou nejmenší díl odpovědnosti za její vznik. Klimatická krize se tímto stává politickým tématem.
2) Jako globální hnutí vyrůstající z lokáních bojů komunit ohrožených těžbou a spalováním fosilních paliv. Takové hnutí odvážně a přímo vzdoruje průmyslu ve jeho honbě za ziskem, při které je odhodlaný zničit jediný obyvatelný svět.
3) Jako výzvu světu, jež zdůrazňuje, že tato nejvážnější krize je také současně nejlepší – i když možná poslední – příležitostí spojit se proti navzájem souvisejícím sociálním, ekonomickým a dalším nespravedlnostem a společným úsilím vytvořit lepší, vlídnější svět.
FB Událost: Globální antifosilní hnutí od Siouxů po německé domy na stromech
Následující večery:
5. 4. Jan Rovenský: Uhlí, nebo život? Energetická [r]evoluce v Podkrušnohoří
12. 4. Tereza Stöckelová: Věda v antropocénu: neurčitost, fakta a post-fakta