Třetí ročník setkání ochránců klimatu spojeného s protesty proti uhlí se uskuteční u Chvaletic či Počerad

Letošní Klimakemp se tentokrát kromě rozšiřování těžby uhlí zaměří na problematiku starých uhelných elektráren. Již třetí ročník setkání ochránců klimatu spojeného s protesty proti těžbě a spalování uhlí chtějí organizátoři z hnutí Limity jsme my uspořádat počátkem července poblíž jedné ze dvou uhelných elektráren: buď u Chvaletic na Pardubicku, nebo Počerad na Mostecku. Hodlají tak rovněž přitáhnout pozornost k podnikání kontroverzního uhlobarona Pavla Tykače. Ten prodlužuje provoz první jmenované elektrárny a druhou by rád letos od polostátního ČEZu koupil.

Prodlužování provozu uhelných elektráren je podle zástupců hnutí v rozporu s důsledným snižováním emisí skleníkových plynů, které je podle vědců nezbytné, máme-li zabránit katastrofálním změnám klimatu. Upozorňují, že nemá-li oteplení planety přesáhnout „bezpečnou“ hranici 1,5 stupně Celsia, zakotvenou v Pařížské dohodě o klimatu, musí v zemích OECD včetně České republiky těžba a spalování uhlí skončit nejpozději do roku 2030.

„Tíživé dopady změn klimatu pozorujeme již i u nás. Trvající drastické sucho působí miliardové škody v zemědělství. Zvyšuje už i ceny základních potravin, takže na něj doplatí opět ti nejzranitelnější. Celý svět se kvůli klimatické krizi potýká s extrémním počasím, které prohlubuje chudobu a nestabilitu a vyhání tisíce lidí z jejich domovů. Nesnížíme-li rychle emise skleníkových plynů, hrozí nám podle vědců do budoucna katastrofické a nevratné změny. Musíme jednat a co nejrychleji zahájit odchod od uhlí a dalších fosilních paliv,“ říká Barbora Adamková z hnutí Limity jsme my.

Hlavním zdrojem českých emisí oxidu uhličitého je právě rozsáhlá flotila uhelných elektráren. Přestože i Státní energetická koncepce počítá s jejich postupným zavíráním, nic takového se zatím nechystá. A to navzdory tomu, že většina z nich nebude po roce 2021 splňovat platné limity pro znečištění ovzduší. Sněmovna naopak loni rozhodla zachovat v zákoně o ochraně ovzduší možnost udělit jim výjimku, aby mohly uhlí spalovat dál.

Příkladem mohou být zmiňované Chvaletice, koupené Tykačem od ČEZu v roce 2013. Ty měly být uzavřeny původně o tři roky později. Po částečné rekonstrukci, schválené s vyloučením veřejnosti, teď ale místo toho jako první žádají o výjimku. Ta by jim umožnila vypouštět až čtyřnásobné množství některých zdraví škodlivých látek, jako toxická rtuť – a ničit stabilitu globálního klimatu i v dalším desetiletí.

Podobně by Tykač zřejmě rád naložil také s elektrárnou Počerady, již chce za tím účelem letos koupit od polostátního ČEZu. Počerady jsou přitom z hlediska emisí oxidu uhličitého i zdraví škodlivých látek vůbec nejšpinavější elektrárnou na našem území a v obou kategoriích patří také ke třicítce vůbec nejhorších uhelných elektráren v Evropské unii.

Organizátoři Klimakempu budou žádat bezodkladný konec těžby a spalování uhlí, který by měl podle nich začít právě zavíráním nejstarších elektráren. Upozorňují na to, že podstatnou část těchto elektráren vzhledem k mamutím exportům elektřiny ani nepotřebujeme – a že podle inženýrských propočtů můžeme vůbec všechny uhelné elektrárny zavřít nejpozději do roku 2030, začneme-li současně důsledně rozvíjet obnovitelné zdroje.

„Klimakemp budeme pořádat u Počerad či Chvaletic, protože jde o typické příklady elektráren, které jsme již dávno měli uzavřít. Uhelný průmysl bezohledně přispívá k stále drastičtějším dopadům změn klimatu, ohrožuje stabilitu naší planety, a ničí naši krajinu i zdraví. Pavel Tykač si přitom většinu zisků odvádí v dividendách do zahraničí a státu a regionu přispívá ubohými almužnami. Jde o špinavý byznys, který musí skončit,“ říká Barbora Adamková z hnutí Limity jsme my.

Klimakemp je týdenní tábor, na němž mají příležitost se setkat lidé od místních ekologických sdružení až po zahraniční hosty. Probíhá na něm program v podobě letní školy, určený k vzájemnému vzdělávání, sdílení dovedností a síťování. Přednášky na něm mívají osobnosti z různých oblastí vědy, umění a veřejného života.

Doprovázejí jej tradičně také protestní akce od demonstrací a happeningů až po akce nenásilné občanské neposlušnosti. Ty se v minulosti zaměřily především na rozšiřování sporného dolu Bílina, kde vláda v roce 2015 prolomila limity těžby. Přesměrováním pozornosti k elektrárnám chtějí organizátoři poukázat na to, že problémem není jen ničení krajiny povrchovou těžbou, ale celý uhelný byznys a především jeho vliv na globální klima.

„Také letos chceme dát prostor celé řadě tvořivých protestních akcí, které k problematice změn klimatu přitáhnou pozornost celé společnosti a budou komunikovat, že potřebujeme bezodkladný konce uhlí. Může jít o happeningy, demonstrace i akce nenásilné občanské neposlušnosti proti uhelnému průmyslu,“ dodává Barbora Adamková.

Kontakty

Média a komunikace Limity jsme my
ljm.media@riseup.net
737 863 097