Více než čtyři stovky lidí dne 30. 6. 2018 v rámci takzvaného "akčního víkendu proti uhlí" během Klimakempu 2018 pronikly do prostoru hnědouhelného dolu Bílina. Šlo o předem ohlášenou akci nenásilné občanské neposlušnosti, jejímž cílem bylo dle jejích účastnic a účastníků upozornit na příčiny nebezpečných změn klimatu, žádat konec rozšiřování dolu a co nejrychlejší ukončení těžby a spalování uhlí.

Změna klimatu začíná tady. Uhlí vytěžené a spálené v Mosteckém uhelném regionu přispívá k celosvětovým škodám způsobeným změnami klimatu. Zatímco uhlobaroni vydělávají miliony korun, změny klimatu dopadají na ty nejzranitelnější z nás, zejména ze zemí globálního Jihu. Chceme co nejrychlejší konec provozu zbytečných uhelných elektráren, jako jsou Počerady nebo Chvaletice, a dolů. Chceme rychlý přechod na čistou energii a spravedlivou společnost,“ vysvětlila důvody ke konání akce členka hnutí Limity jsme my Marika Volfová.

Společnost Severočeské doly, a. s. která důl, na němž vláda v roce 2015 prolomila limity těžby, provozuje, následně zastavila v dole částečně běžný provoz. Dne 12. 7. pak informovala média, že vyčíslila škodu údajně akcí občanské neposlušnosti vzniklou na sedm set tisíc korun a hodlá ji po dosud blíže neurčené osobě či osobách vymáhat soudní cestou.

Podle Hnutí Limity jsme my jde o účelovou snahu odvést pozornost od škod na klimatu a zdraví lidí, způsobovaných těžbou a spalováním uhlí - a umlčet protesty, které na ně upozorňují. Pro to, že je smysl žaloby spíše politický, než finanční, svědčí i skutečnost, že o rok dříve, kdy se téměř totožné akce zúčastnilo zhruba sto padesát lidí, doly nikoho žalovat za potřebné nepovažovaly.

"Nesrovnatelně větší, miliardové škody nám jako celé společnosti způsobují Severočeské doly a jejich mateřská společnost ČEZ tím, že spalováním uhlí ničí klima i zdraví lidí. Podle analýzy Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy [1] pokračování těžby v České republice v budoucnu způsobí škody až devět set miliard korun. A to nepočítáme ničivé dopady změn klimatu, které jsou prakticky nevyčíslitelné, stejně jako jsou nevyčíslitelné dopady spalování uhlí na zdraví lidí. Považujeme za legitimní, že se lidé snaží nenásilnými akcemi občanské neposlušnosti na tyto škody upozornit a symbolicky je zastavit," říká členka hnutí Limity jsme my Kateřina Kochánková.

"ČEZ je jedna z nejziskovějších společností v ČR, na odměnách si jeho topmanažeři právě skrz Severočeské doly za zády státu jen loni rozdělili 22 milionů korun. [2]Pokus o vymáhání této z jejich pohledu mizivé, pro normálního člověka ale likvidační částky, považujeme spíše za účelovou snahu umlčet protesty, které na škodlivost uhelného průmyslu poukazují. Co se případné žaloby týče, čekáme až si její plné znění přečtou naši právníci. Poté se rozhodneme, jakým způsobem se budeme bránit," dodává.

Poznámky:

Kontakty (nemáme stále mluvčí, pozice rotuje mezi členy mediálního týmu):

e-mail: ljm.media@riseup.net

Telefon: 737 863 097


Sociální sítě:

Facebook: https://www.facebook.com/limityjsmemy/

Twitter: https://twitter.com/LimityJsmeMy

Instagram: https://www.instagram.com/limityjsmemy/


Důvody konání Klimakempu 2018:

Situace je vážná. Rok 2017 byl opět rokem klimatických extrémů, které se projevily po celém světě. Evropu v létě zachvátilo sucho, které se dlouhodobě nevyhýbá ani České republice. Odborníci se shodují, že se naše planeta rapidně otepluje a lidská činnost je toho hlavní příčinou. Pokud se máme vyhnout katastrofálnímu oteplení o víc než 2 stupně Celsia, musí podle vědců nejméně 80% všech známých zásob fosilních paliv zůstat pod zemí. Fosilní průmysl je ale plánuje vytěžit a spálit.

Z tohoto důvodu se celým světem šíří hnutí za klimatickou spravedlnost. Vzdoruje současnému stavu, kdy velcí znečišťovatelé prostředí vydělávají peníze využíváním přírodních zdrojů a důsledky změny klimatu poté dopadají na ty, kteří prostředí ovlivňují nejméně. Tisíce lidí po celém světě se zapojují do akcí občanské neposlušnosti, při nichž vlastními těly blokují povrchové doly, uhelné přístavy nebo rozestavěné ropovody. Nenásilnými prostředky se dožadují co nejrychlejšího konce spalování fosilních paliv.

Situace v České republice nás opět nutí přikročit k akci. Česká republika neustále provozuje flotilu starých uhelných elektráren, které slouží pouze pro výrobu elektřiny na vývoz do zahraničí a jsou zdrojem velkých příjmů pro uhlobarony. ČEZ nadále pokračuje ve svém plánu rozšířit těžbu hnědého uhlí na dole Bílina i za hranicí limitů těžby, které vláda prolomila v roce 2015. Zásadní debata o změnách klimatu, které ohrožují naší společnou budoucnost, a přechodu na čistou a spravedlivou ekonomiku prakticky neprobíhá. Inspirováni akcemi hnutí za klimatickou spravedlnost jsme se i my rozhodli postavit těžbě a spalování uhlí.