Tisková zpráva Limity jsme my, 3. 9. 2024
Během osmidenní Klimajízdy spravedlivou transformací se třicítka účastníků a účastnic setkala s různými iniciativami napříč Moravskoslezským krajem. Přibližně 250 kilometrů dlouhou trasu na kole absolvovaly, aby poukázali na dosavadní stav (spravedlivé) transformace, která v různých formách probíhá v kraji už od 90. let minulého století. Každý den se setkávaly s iniciativami, které jsou příklady dobré praxe ze zdola anebo se organizují proti výstavbám, které by ničily jejich životní prostor a přírodu v okolí.
"Žádnou transformaci nelze provést během 5 let a už vůbec ne tu spravedlivou. Proměnu v myslích lidí sotva během 5 let stihnete nastartovat," zněla první slova Jiřího Krista z MAS Opavsko. A dodal, že regionu více než hrstka velkých záměrů, které spolykaly polovinu obnosu z Fondu spravedlivé transformace, prospěje podpora podnikavosti, na kterou si lidé z kraje často nevěří.
Alarmující navíc je, že již existující a fungující komunity, o jejichž zkušenosti se dlouhodobě zajímají lidé ze zahraničí, musí bojovat o přežití. Eva Lehotská z kolonie Bedřiška, kterou mezi jinými navštívily i delegace z několika evropských a amerických univerzit, nás na otevřeném dni komunity přivítala mj. s představením výstupů několikaměsíčního participativního procesu v komunitě. Této bývalé hornické kolonii hrozí i kvůli předsudkům vystěhování ze strany městského obvodu.
V Karviné se místní iniciativy také setkávají s nespoluprácí orgánů města a kraje. Spolek SOS Karviná nyní na své náklady rekonstruuje starou nádražní budovu do podoby participativního komunitního centra. Tento projekt by mohl pomoct proti masivnímu odlivu obyvatel nebo nabídnout důstojná pracovní místa pro místní, kteří s rekonstrukcí pomáhají. V Karviné působí také spolek Stará Karviná, který se věnuje kultivaci památky původního města Karviná, předtím než bylo kvůli těžbě uhlí zbouráno. Ve snaze obnovit lokalitu a poskytnout lidem možnost rekreace a vzdělání o zaniklém hornickém městě ale aktivním občanům brání vlastnictví pozemků společnosti Asental Zdeňka Bakaly, která na místě protkaném historií místních plánuje dále podnikat a potenciálně zničit toto výjimečné místo.
Nezapojování místních do rozhodování je přítomné napříč krajem a to například v Dolní Lutyni nebo v Petřvaldu, kde také dojeli účastníci a účastnice Klimajízdy. Spolky, které v těchto oblastech působí, bojují proti výstavbě rozsáhlých strategických projektů v těsné blízkosti svých obydlí. Ačkoliv kraj argumentuje v obou případech novými pracovními místy a zvýšením toku peněz do regionu, místní se obávají ztráty dalších stovek hektarů kvalitní orné půdy nebo ohrožení evropských významných lokalit a záplavových oblastí. Jedním z hlavních problémů je ale nedostatek transparentnosti, kvůli kterému občané nemají skoro žádné informace o investorech nebo funkci těchto projektů a nemohou se tak aktivně zapojit do rozhodování o výstavbě.
Na většině míst, na které účastnice a účastníci Klimajízdy zavítali, je poznat, že investoři a instituce stále vnímají Moravskoslezský kraj pouze jako zdroj pracovní síly a levných pozemků. S tímto přístupem nemůže transformace proběhnout spravedlivě. “Přestože existují participativní a dlouhodobě udržitelné a realistické projekty, jako například revitalizace těžebního areálu CÉRKA v Trojanovicích, nesmíme ignorovat to, že nejzranitelnější oblasti a komunity v kraji jsou v očích zastupitelů pouze plevel, kterého se zbavit,” říká Hedvika, účastnice Klimajízdy.
Přítomnost kontroverzních strategických projektů je pouze symptomem toho, že na spravedlivou transformaci jeden fond nestačí, ale musí existovat minimálně jeden další běh a dlouhodobá snaha zastupitelstev kultivovat v kraji a městech občanskou společnost, udržitelnou infrastrukturu a služby pro všechny obyvatele. “Naše akce měla hlavně za cíl podpořit iniciativy, které zlepšují vlastní snahou prostředí okolo sebe, budují komunity nebo bojují proti ničivým záměrům korporací v jejich nejbližším okolí. V době mnohých krizí se musí jak veřejní zastupitelé a zastupitelky, tak soukromý sektor soustředit na to, aby spravedlivá transformace brala v potaz potřeby místních a nebyl to další tunel na evropské peníze,” říká Jan, spoluorganizátor akce.
Kontakt:
+420 737 981 525
